Bohužel poměrně málo hudebních událostí přináší tahle podělaná doba koronavirová, takže by se klidně dalo říct, že každou novinku, která vzejde na světové scéně nejtvrdší hudby, můžeme skoro vyvažovat zlatem. A co teprve, když se stane věc prakticky nečekaná a již téměř nedoufaná a nové album vydají birminghamští dráteníci BENEDICTION, se ztraceným synem Davem Ingramem znovu za mikrofonem k tomu navíc. To abyste rovnou vyvalili sudy.
Protože dvanáctiletá nahrávací pauza je na téhle bestii zatraceně znát, a i když zůstává věrná svému jednoduchému death metalu – nebo možná právě proto, slušelo by se podnítit diskuzi – zní v roce 2020 jako kdyby nikdy neskončily zlaté časy kovu smrti a nakládá jako opravdový pán. Šlachovitý, charismatický a sebevědomý až na půdu.
Je možná trochu symbolické, že v okamžiku, kdy se do kapely vrátil její hlas z časů nejhojnějších (zajímavé je i srovnání, podle kterého Dave Ingram strávil v BENEDICTION prozatím celkem deset let a natočil s nimi pět alb, zatímco jeho následovník a předchůdce v jednom Dave Hunt to natáhnul na jedenadvacet sezón a pouhopouhé dvě dlouhohrající nahrávky), i ona sama se obrazně vrací do stejného časového období. K tomu samozřejmě za daleko jiných nahrávacích a zvukových možností a s rytmickou omladinou, což možná rovněž hraje svou roli. Ten výsledek zkrátka ani nemohl být jiný.
Naznačil to už ďábelský klip k ještě ďábelštější skladbě „Stormcrow“, v němž mimochodem Dave Ingram s lahví vína v křesle diktuje mnohem přesvědčivěji než nastoupená četa norských černokněžníků do jednoho ověnčených kulometnými pásy, a kompletní album „Scriptures“ to podepisuje vlastní krví. Takhle zní soundtrack k ódě na jednoduchost, takhle se valí ocelové šrouby do metalistovy hlavy.
Celoživotní projekt sekernických mistrů Darrena Brookese a Petera Rewa prostě za ty roky studiové absence vyhladověl a o to ostřejší koktejl klasické smrti teď namíchal. Ze surové riffové matérie, s minimem melodických příspěvků (ostatně jako vždy), ale protentokráte s maximálním smrtícím potenciálem. Jeden úplně cítí, jak vzduchem lítají ocelové špony, když se do toho BENEDICTION opřou, a jak mu krásně mrazí v zádech, když Dave Ingram zařve třeba zlehka pozměněnou variaci názvu skladby „Tear Off This Fucking Wings!“.
„Scriptures“ je jako bible death metalu ze staré školy, kterou někdo našel ležet zaprášenou v nejzadnější kostelní lavici. A sotva z ní setřel prach a nakouknul do ní, už se těch nových příběhů ze staré doby železné nemůže nabažit. Monstrózní obelisk „Iterations Of I“, ďábelský kvapík „Scriptures In Scarlet“, magnetická „The Crooked Man“, „Progenitors Of A New Paradigm“, „Rabid Carnality“, „In Our Hands, The Scars“, „Neverwhen“, peklo, inferno a Helheim. Tohle je death metal, volové, a takhle se má hrát!